Erotické povídky, Erotika

Strach. Zima. Bolest z nohou rozedraných do krve, z modřin na pažích a ramenou. A mdlý přísvit rozlévající se z malé žárovky za zamřížovaným krytem u stropu. Zvuk těžkých kroků dozorců na chodbě, zoufalství. Drsná látka vězeňských šatů vůbec nehřeje, zato hrozně škrábe. Zvláště v podpaží a rozkroku. Spodní prádlo se zde nevede.

Když k nim v noci vtrhli, všichni spali. Cizí mužské hlasy cosi křičely. Náhle se rozletěly dveře jejího pokoje, kdosi rozsvítil. Káťa vykřikla, čísi ruka zní strhla deku. Měla na sobě jen krátkou noční košilku, teď vyhrnutou až do klína. Uslyšela oplzlý smích a vulgární poznámky. Pak začal mužský hlas křičet: „Vztyk! Jsi zatčená! Pojedeš s námi!" Chtěla si obléknout šaty, ale nenechali ji. Muž, který ji hnal před sebou, jí jednou rukou bolestivě svíral rameno a druhou ohmatával zadek. Přikázali jí nastoupit. Muži se na ni mačkali a kdosi jí začal mnout rukou koleno. Pak jí projel po stehně a vyhrnul jí košilku až do klína. Další ruce jí začaly bezostyšně osahávat ňadra. Káťa byla vystrašená. Zmocnila se jí jakási strnulá odevzdanost, neodvážila se bránit.

Konečně auto se zaskřípěním brzd zastavilo. Přivedli ji do místnosti, kde za stolem seděla vyšetřovatelka. Vyslechla strohé hlášení. Objevily se dvě dozorkyně a vzaly ji mezi sebe, a chodbou ji dovedly do další místnosti. „Svlíkni se," nařídila jí jedna. „No tak, máme ti pomoct?" vyštěkla, když viděla Kátino zaváhání. Káťa si stáhla noční košili, jednou rukou si zakrývala klín a druhou ňadra. „Ty jsi nějaká stydlivka... A tělo máš jako panenka..." Pak zazněl znovu povel: „Ke stěně! Opři se dlaněmi o zeď a rozkroč se! Víc! Musíme tě prohledat." Vždyť jsem nahá, nemám kapsy, pomyslela si Káťa. Ale to už k ní přistoupila jedna z dozorkyň a zručným pohybem jí vsunula ruku mezi stehna. Káťa sebou zoufale škubla, jak jí prsty ženy pronikly mezi stydkými pysky do pochvy. Vykřikla, když jejich tlak napjal panenskou blánu. Vykřikla i dozorkyně. „Ta malá čubka je ještě panna!" a rozesmála se. "No tady ti to dlouho nevydrží, kotě!" dodala a přitom jí štípla do bradavky. Káťa vyjekla nenadálou bolestí a prohnula se - toho využila dozorkyně, vrazila jí ukazováček do konečníku a krouživým pohybem pronikla do hloubky. „Nic. Je to v pořádku. Vpředu panna a vzadu tak těsná, že by tam neschovala ani tužku," zahlásila. „Můžeš se oblíknout. Teď ti ukážeme tvůj nový domov."

Na chodbě zaduněly kroky. „Vstávej! Půjdeš k výslechu!" Já nic nevím..., nic nevím..., nic jsem neudělala..." Káťa se rozplakala. „Neřvi mi tady ty děvko!" rozkřikla se vyšetřovatelka a tvrdě ji uhodila do tváře. Vzápětí však ji objala a přitiskla si ji na prsa. „Byli na tebe zlí, viď?" říkala konejšivě. „Ale nezapírej, určitě ti ubližovali, jsou to prasata, já je znám. Co s tebou dělali, když tě sem vezli? Určitě ti udělali spoustu modřin. Ukaž, podívám se. Přece se nebudeš stydět. Rozepni si blůzu!" Její hlas zněl chraplavě a pohledem hltala Káťu. „Tak už se mi předveď!" vyšetřovatelka natáhla ruku a začala ji hladit na prsou. Sama si pak rozepnula sako uniformy a pobídla Káťu - „Tak si sáhni! Líbej mě na ně! Lízej je! Cucej mi bradavky! Táááák!" Líbala ženu na bradavky a hladila je jazykem. Přála si být v té chvíli hluchá a neslyšet stále hlasitější sténání. „Ano, ano! To je ono! Líbí se ti to, ty čubko?" Káťa poslušně přikývla.

„Tak tobě se to líbí! Já tě naučím, co je to výslech! Opři se o stůl. A kalhoty dolů!" Vzápětí se ozvalo zasvištění a rákoska se jí zasekla do kůže jako žhavý drát. Káťa vykřikla a pokusila se uhnout. „Necukej se děvko, nebo tě přivážu!" Hvízdly další rány a na zadku se objevily krůpěje krve. „To je ono", pochvalovala si vyšetřovatelka a dlaní začala rozmazávat krev po dívčiných hýždích. Po chvíli její ruka zajela do Kátina rozkroku a prostředníčkem hbitě vnikla mezi stydké pysky. „Oóó! No tohle? Tak ty jsi ještě nevinná? Napravíme to hned.„ Zapískala. „Služba!" Přišel strážný, který předtím stál na chodbě. Pak k muži, strnule stojícímu v předpisovém postoji, přistoupila a rozepnula mu kalhoty, zkušeným pohybem vyndala pyj a potěžkala ho v dlani. „Hm," zabručela. „Potřebuje povzbudit. Pomalu ohrnovala předkožku mužova pyje. Objevila se rudá hlava žaludu, ale v následujícím okamžiku zmizela v ústech vyšetřovatelky. Strážný zachroptěl. „To stačí," konstatovala po chvíli. Donutila dívku si lehnout na záda. Pak si klekla k její hlavě, jednou rukou jí stiskla obě paže za hlavu a druhou jí sevřela ňadra. A pak přikázala strážnému: „Vem si ji. Ale rychle!" Káťa se pokusila vyprostit, ale marně. Silné ruce ji uchopily za kotníky a surově jí roztáhly nohy. Muž si prohlížel její pohlaví z takové blízkosti, že cítila jeho vzrušený dech v klíně. Ústa se dotkla jejího rozkroku, jazyk prodírající se pysky a nakonec zuby, zatínající se do její mušle. Vykřikla a vzepjala se. Stisk zubů povolil a pocítila, jak horký, tvrdý a pulsující předmět vniká do její štěrbiny.

Káťa otevřela ústa k vykřiku, ale přikryla je dlaň vyslýchající, která povzbuzovala strážného těmi nejoplzlejšími výrazy. Strážný teď uchopil Káťu pod hýžděmi a energicky přirážel, zatímco jeho supící ústa hryzala její ňadro. Náhle se muž vzepjal, cosi zachrčel a jeho prsty se jí zaryly do půlek. Cítila, jak její nitro zaplavuje vlhké teplo. „Tak rychle to zas být nemuselo," konstatovala pohrdavě vyšetřovatelka. Klekla si s rozkročenýma nohama nad Kátin obličej, pak se natáhla a vzala strážnému obušek. Pak dvěma prsty levičky rozevřela ústí Kátiny ztýrané štěrbinky, potřísněné semenem a vlastní krví, zasunula do něj konec obušku a začala ji masturbovat. Zároveň pokynula strážnému, aby šel blíž, a vzala si jeho ochablý úd do úst.

„Už ho máš zase jako ze železa, vraž mi ho tam zezadu!" Škubnutím jedné ruky roztrhl její kalhotky. Vyšetřovatelka vyjekla. Káťa jen pozorovala mohutný pyj pár centimetrů od svého obličeje. Jako ve snu zaregistrovala, že jí vyšetřovatelka začala hníst palcem levé ruky klitoris. A když jí muž strčil dlaň pod zátylek a přitiskl jí obličej na spojená pohlaví, přijala ho bez odporu. Najednou vyšetřovatelka zrychlila pohyby pánve, tělo se jí roztřáslo, a nehty se zaryly do dívčích stehen. Pak najednou ochable klesla na svou oběť a namáhavě oddechovala. Strážný s mlasknutím vytáhl svůj lesknoucí se pyj a hustá teplá šťáva, vytékající z vyšetřovatelčiny pochvy, potřísnila Kátin obličej.

Než si stačila uvědomit, co se stalo, vyšetřovatelka vyskočila a začala se spěšně upravovat. „Vy prasata," vyrážela ze sebe dýchavičně. „Kde si myslíte, že jste? Tady je vyšetřovna a ne bordel!" Obrátila se na strážného: „Ty se styď, při výkonu služby!" Podívala se na Káťu, která se omámeně zdvihala z podlahy, a sykla: "Odveďte vězeňkyni do cely! Ihned!"